Táboření v Klokočí

V Neděli nám s Bobíkem nedala spát ani bdít předpověď počasí a tak po celodenním ježdění na kole okolo Kozákova jsem rychle doma do batohu nasypal hamaku, plachtu, spacák a pár nutností a se zastávkou ve večerce, kde jsme si koupili buřty jsme s Bobíkem zamířili do našeho oblíbeného Klokočí. Na naše místo jsme dorazili až v devět večer a tak jsem si hned změřil čas, jak dlouho mi bude trvat zavěsit hamaku. s vědomím, že mám do tmy asi hodinu čas mi to zabralo deset minut. Plachtu jsem nestavěl, déšť nehrozil.

Pak posbírat nějaké suché dříví, kterého bylo v borovicovém lese habaděj a počkat až se setmí.

Doma jsem zapomněl noviny a tak jako podpalovač posloužil toaleťák. Zjistil jsem, že docela blbě hoří ale naštěstí malinká hranička byla dostatečně nacpaná drobným, borovicovým klestím a vůbec dřevo bylo jako troud, tak tentokrát nebylo zapálení ohně nic těžkého. Snažil jsem se udržovat jen malý ohýnek, na skalní plotně.

Buřty z Turnovké večerky(nedaleko nádraží) doporučuji. Žádné po minutě škvarky. Zabralo dost času, než se opekly, asi je v nich opravdu maso. Snědli jsme čtyři a bylo jen dobře, že skalní plotna na které jsme opékali nebyla nahnutá dolů, jelikož bychom se tam oba (Bobík a já) svalili jako sudy.

Pak už bylo jen popíjení čaje a koukání na hvězdy a spát.

Ráno svítilo slunce už v šest hodin ale ještě jsme spokojeně dodřímali asi do devíti. Odešli jsme večer dost narychlo, tak jsme posnídali co se dalo náhodou najít v batohu, sbalili se a vyrazili se zastávkami u několika studánek a koupání pro Bobíka domů.